O nás

O nás - o.s. Plzeňská zastávka - základní informace

 

o. s. Plzeňská zastávka

Občanské sdružení bylo platně  registrováno v listopadu 2012 a za myšlenkou jeho založení stály dvě ženy - Zuzana Pousková a Mirka Šimková.

Jedna z nich ztratila dítě, druhá muže.

Zakládající členky sdružení pak doplnila Šárka Řezáčová a Dana Paučová.

Od té doby probíhaly přípravy – tvorba www stránek, budování sítě spolupracovníků, zázemí.

Reálný začátek činnosti sdružení se pak datuje do podzimu 2013.

Občanské sdružení je otevřeno všem, kteří buď přímou ztrátou prošli a nebo se s ní potýkají jen okrajově ve své rodině či u přátel a nebo jim jen toto téma není lhostejné a to bez ohledu na bydliště.

Stanovy o.s. Plzeňská zastávka + členství

Mirka a Zuzka

Po smrti své dcery jsem zoufale hledala nejen nějaké vysvětlení, informace, důvod, odpověď na otázku PROČ, ale i matky, které něčím podobným prošly.

Toužila jsem reálně vidět ty, které to přežily.Ujistit se o tom, že mé prožívání není nenormální…že lze dojít smíření …

Našla jsem Dlouhou cestu z Prahy, stala se její členkou a později i laickou poradkyní, přesto jsem měla pocit, že v Plzni je potřeba něco konkrétnějšího.

Když jsem  ideu pomoci rodinám po ztrátě dítěte svěřila blízké přítelkyni Mirce Šimkové, tak okamžitě navrhla rozšíření záběru pomoci i na rodiny, které přišli o jednoho z rodičů.

A vrhla se do toho se mnou,  s vervou a entuziasmem sobě vlastním.

 

Zuzana

Když mi onoho chladného listopadového dne zemřel muž, táta tří našich malých dětí, často jsem marně hledala odpověď na otázku: Proč??? Proč on a proč se tohle stalo právě nám?Až časem jsem došla k tomu, že tohle nejsou ty správné otázky…

Ve smíření s celou situací mi hodně pomohlo sdílení svých pocitů na tehdy hodně známém blogu mé dcery, která to téměř od narození také nemá jednoduché. Komunikace s druhými lidmi, jejich nahlížení, zkušenosti … spousta zamyšlení, to ve zkratce bylo to, co mně a tím pádem i mým dětem pomáhalo na cestě z té temnoty plné bolesti a stesku.

Když mě pak Zuzka Pousková, má přítelkyně, vyprávěla o své vizi sdružení, které by pomáhalo druhým v situacích, kdy přišli o milované dítě, najednou mi došlo, že možná právě tohle je ono. Když se člověk octne jako ochromený v situaci, kdy mu zůstane prázdná náruč, když najednou nemá jak obejmout své dítě, svého muže, svou ženu … nebo děti svého tátu, svou maminku, sestřičku, brášku… Když prostě neví, jak žít vůbec dál. Jak to může zvládnout a jestli se to vůbec dá. Tak v tu chvíli jsem věděla, že přesně tohle chci, aby bylo mým posláním.

 

Mirka

Podpořte nás

Transparentní účet: 2300334693 / 2010
Podpořte nás!
Darovací smlouva